Časté dotazy
Jasně... Díky tomu, že už je v naší republice výskyt vlků stabilní na několika místech, je dost možné, že některý z vlků se rozhodne projít skrz les u tvého domu/města. Jen teda obrovské štěstí, aby jsi v tu chvíli byl/a na stejném místě :) O pobytu vlka v lese ve tvém okolí se však můžeš dozvědět nalezením vlčích stop nebo trusu.
Zahlédnout vlka je opravdu velká náhoda. V každém případě je nutné zachovat klid, nedělat prudké pohyby, nezačít utíkat. A rozhodně ho ničím nekrmit! Lepší je si zvířete nevšímat.
42
Podobně jak německý ovčák, samice bývají menší než samci.
Dokáže běžet kolem 50 km/h, což kde stejná rychlost jakou mohou jezdit auta ve městech. Dokáže touto rychlostí uběhnout kolem 20 km. Pak si musí odpočinout a dočerpat energii. Když loví, dokáže běžet i 60 km/hod, to vydrží však jen chvíli.
Vlci se zabíjet nemusí - a u nás je to dokonce zakázáno. Vlci patří mezi ohrožená zvířata a jsou v České republice zákonem chránění. Pokud by nějaký člověk ulovil vlka, hrozí mu vysoká pokuta nebo i vězení. Přesto však někteří lidé - pytláci - u nás vlky střílejí. Jejich důvody jsou různé: jde jim o sportovní zážitek (cítí se pyšní, že dokázali zabít tak krásnou a rychlou šelmu) nebo prostě vlky nemají rádi.
Žádné zvíře v přírodě není zlé. Zvířata zabíjejí, když mají hlad, když brání sebe nebo své teritorium, někteří samci spolu mohou bojovat o samice... To však neznamená, že by byli zlí. V přírodě to prostě tak chodí - zvířata se řídí svými instinkty, které jim pomáhají přežít.
Přestože vlci i medvědi žijí často blízko sebe a mohli by se tedy běžně setkávat, moc často k takovým setkáním nedochází. Hlavním důvodem je to, že vlci i medvědi žijí rozdílným způsobem. Obě šelmy mají odlišné nároky na prostředí i na potravu. Přesto může náhodně k takovému setkání dojít například u kořisti. I v takovém případě však k šarvátkám dochází jen velmi výjimečně, protože tyto šelmy dokáží navzájem odhadnout své síly a většinou nechce vlk ani medvěd riskovat své zranění.
To je těžká otázka, záleží na štěstí a jeho houževnatosti. Pokud se vlk vyhne všem nebezpečím, což může být jedoucí auto nebo pytláci a smrtelně se nezraní při lovu, může se klidně dožít 12 až16 roků, to jsou ale spíše výjimky.
Délka života medvěda je ve volné přírodě 20-30 let, v zajetí se pohybuje kolem 50 let.
Ano, právo páření ve smečce vlků má tzv. alfa pár. Je to jediný pár ve smečce, který přistupuje k rozmnožování. Dále se smečka skládá z dalších mladých jedinců (mláďat z minulých let) a občas i nepříbuzných jedinců.
Medvěd se od poloviny listopadu do poloviny března ukládá do nepravého zimního spánku, občas se z něj probouzí a shání nějakou potravu. Narozdíl od léta, kdy medvěd preferuje byliny v zimě jsou to tvrdé plody jako bukvice, šípky a žaludy. Další složkou potravy v zimě mohou být měkké plody například jablka, jeřabiny nebo plody hlohu. I v zimě medvěd využívá byliny jako svou potravu, ale nalézá jich méně. Živočišnou potravu přijímá zřídka.
Medvěd hnědý je naše největší šelma se zavalitým tělem, krátkým ocasem, malýma očima i ušima, silnýma nohama se širokými pětiprstými tlapami a hustou, místy 8-12 cm dlouhou srstí. Ve zbarvení bývá proměnlivý v různých odstínech hnědé po plavou, černohnědou i stříbřitě šedou. Mladí jedinci mají pod hrdlem bílé skvrny, které s přibývajícím věkem mizí (do dvou let). Pro více informací doporučujeme knihu Poznáváme naše savce (Anděra M., Horáček I.), vydanou v roce 2005.
V posledních desetiletích se šelmám dostalo v celé Evropě ochrany a podpory, a tak by se velké šelmy mohly vrátit zpět alespoň na část území původního osídlení. Medvěd hnědý se v Alpách vyskytuje, nejpočetnější populace jsou převážně v Rakousku a Itálii, velikost populace je asi 2800 jedinců. Další menší populace se nachází v Jižních Alpách, kde najdeme asi 4 jedince. Hustota jednotlivých populací je rozmanitá a závisí na dostupnosti potravy, velikosti odstřelu a obdobích nárůstu a ústupu populace. Rys ostrovid a vlk obecný se v Alpách trvale vyskytují. Početnosti rysa je kolem 130 jedinců, početnost vlků je asi 160 jedinců. Ve východních Alpách ukázalo, že se zde nejlépe umí udržet medvěd. Jeho životní prostor sahá až k alpinskému stupni nad hranici lesa a šíření je spojeno s menším množstvím překážek, než je tomu u vlka či rysa, kteří jsou vázáni na les.
Největší šelmou je medvěd hnědý (poddruh Kodiak), který v zajetí dosáhl hmotnosti 1200 Kg. Jednotlivé poddruhy medvěda hnědého však vykazují značné velikostní rozdíly. Proto lze za největší šelmu považovat i medvěda ledního, jehož tělesné rozměry jsou mnohem stabilnější.
